Kolagen a klouby: Co se skutečně děje po spolknutí?
Kolagen je důležitou součástí chrupavek, šlach i vazů. To ale neznamená, že spolknutý kolagen doputuje celý přímo do kolena nebo že tělo nejprve „obslouží“ klouby a kůži nechá až na konec. Podívejme se, co se po jeho užití skutečně děje.
Kolagenové doplňky se často doporučují na klouby, pleť nebo šlachy. V reklamních sděleních se ale někdy směšují tři různé věci: samotná molekula kolagenu, její trávení a schopnost těla vytvářet vlastní kolagen. Jak to tedy funguje?
1. Rozloží se kolagen v trávení na aminokyseliny?
Kolagen je bílkovina, a proto se v žaludku a tenkém střevě tráví. Trávicí enzymy jej štěpí na kratší části. Výsledkem nejsou vždy jen jednotlivé aminokyseliny: po užití hydrolyzovaného kolagenu byly u lidí v krvi zjištěny také krátké peptidy obsahující hydroxyprolin, například Pro-Hyp.
Aminokyseliny i některé malé peptidy se vstřebají a dostanou do krevního oběhu. Nepřecházejí však střevní stěnou jako hotová vlákna kolagenu, která by se pak na určitém místě jednoduše znovu složila. Buňky si vlastní kolagen vytvářejí podle své potřeby a pokynů, které dostávají z okolních tkání. Některé kolagenové peptidy mohou mít i signální účinky, ale jejich význam a přesné působení u lidí se stále zkoumá.
Proto je přesnější říci, že kolagenový doplněk dodává tělu typické aminokyseliny a peptidy, které mohou být jedním z podkladů pro metabolismus pojivových tkání. Nejde o cílenou „opravu kloubu“ a nevíme, že by se každá přijatá dávka proměnila právě v kolagen chrupavky.
2. Jsou kolageny z jiných živočišných druhů zánětlivé?
Pro tvrzení, že kolagen z ryb, skotu, prasat nebo kuřat je sám o sobě zánětlivý, nejsou dobré důkazy. Kolagenové doplňky běžně pocházejí z těchto zdrojů a jejich živočišný původ automaticky neznamená, že po požití vyvolají zánět. U některých lidí může být důležitá alergie na konkrétní zdroj nebo jiná individuální nesnášenlivost; proto je vhodné číst složení a původ suroviny.
Zvláštní kategorií je nedenaturovaný kolagen typu II, obvykle z kuřecí chrupavky. U něj se zkoumá jiný mechanismus než u běžného hydrolyzovaného kolagenu: takzvaná orální tolerance. Ani tento mechanismus ale neznamená, že jsou ostatní živočišné kolageny zánětlivé. Jde o odlišné formy a odlišné hypotézy působení.
3. Dostane se kolagen nejdřív do kloubů a až potom do pleti?
Pro takové pořadí nemáme spolehlivý důkaz. Organismus nemá známý pevný seznam, podle kterého by nejprve přiděloval kolagen kloubům, vazům a šlachám a teprve po jejich „obsloužení“ jej posílal do kůže. Tvorba a obnova jednotlivých tkání závisí na jejich buněčné aktivitě, zatížení, prokrvení, věku, zdravotním stavu i dostupnosti živin.
Je také dobré rozlišovat mezi tím, že kolagen je v dané tkáni přítomen, a tím, že se tam po spolknutí doplňku cíleně uloží. Dosavadní poznatky nepodporují představu o přímém směrování kolagenu z kapsle do konkrétní části těla.
4. Stačí jíst dost bílkovin, aby tělo vytvořilo kolagen na klouby?
Dostatečný příjem bílkovin je důležitý pro běžnou obnovu tkání a dodává tělu aminokyseliny potřebné pro tvorbu mnoha bílkovin včetně kolagenu. Sám o sobě ale nezaručuje, že se vytvoří konkrétní množství kolagenu v kloubní chrupavce, ani že se tím zmírní bolest nebo zastaví artróza.
Hodnota 1–1,5 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti za den může být pro některé lidi, například při pravidelném silovém tréninku nebo při snaze zachovat svaly ve vyšším věku, praktickým rozmezím. Není to však univerzální předpis pro každého. Evropský úřad EFSA uvádí pro zdravé dospělé referenční příjem 0,83 g/kg/den; potřeba se může lišit podle věku, aktivity, zdravotního stavu a cíle. U onemocnění ledvin nebo jiných zdravotních omezení je vhodné množství bílkovin řešit s lékařem či nutričním terapeutem.
Navíc kolagen není plnohodnotným zdrojem všech esenciálních aminokyselin. Pokud chcete doplnit bílkoviny ve stravě, neměl by nahrazovat pestré zdroje, jako jsou mléčné výrobky, vejce, ryby, maso nebo vhodně poskládané rostlinné potraviny.
Pomáhá tedy kolagen kloubům?
Výzkum dává určitý důvod k opatrnému zájmu: několik přehledů klinických studií naznačuje, že užívání některých kolagenových přípravků může u části lidí s artrózou kolene mírně zlepšit bolest nebo funkci. Studie se ale liší druhem kolagenu, dávkou i délkou užívání a výsledky neznamenají, že doplněk obnoví poškozenou chrupavku nebo vyléčí příčinu potíží. Kvalita důkazů má své limity a účinek nemusí pocítit každý.
Kolagen proto lze vnímat jako možný doplněk, ne jako jistou léčbu. Při přetrvávající nebo zhoršující se bolesti je důležité zjistit její příčinu a řídit se doporučením zdravotníka. Pohyb přizpůsobený možnostem, posilování svalů a léčba podle diagnózy zůstávají důležité bez ohledu na to, zda člověk kolagen užívá.
Odborné zdroje
- Virgilio N. a kol. Absorption of bioactive peptides following collagen hydrolysate intake. Nutrients, 2024.
- Holwerda A. M. a kol. The impact of collagen protein ingestion on musculoskeletal connective tissue remodeling. Nutrients, 2022.
- Simental-Mendía M. a kol. Effect of collagen supplementation on knee osteoarthritis: an updated systematic review and meta-analysis, 2025.
- Liang C. W. a kol. Efficacy and safety of collagen derivatives for osteoarthritis: a trial sequential meta-analysis, 2024.
- European Food Safety Authority. EFSA sets population reference intakes for protein, 2012.
- Cheng C. W. a kol. Collagen Supplementation for Joint Health: The Link between Composition and Scientific Knowledge. Nutrients, 2023.